Publikováno: 5. 6. 2023
Náklady na energie a cenový šok byly pro podnikatele ve spolkové zemi Durynsko s 2,14 milionu obyvatel největší hrozbou loňského roku. Podle letos zveřejněného průzkumu Institut der Wirtschaft IWT vysoké náklady dopadly tehdy na téměř 82 % firem, cenový šok řešilo 73 % z nich. Vedle toho došlo k narušení dodavatelských řetězců u 64 % firem a nedostatek zemního plynu byl rizikový pro polovinu z nich.
„Nedostatek kvalifikované pracovní síly zmiňovala necelá polovina firem, tedy 48,5 procenta,“ říká ředitel IWT Enrico Shöbel s tím, že letos je situace v Durynsku i dalších východních spolkových zemích odlišná. Na prvním místě jednoznačně dominují chybějící lidé, což potvrzuje i v červnu zveřejněný Civey průzkum a zmiňuje ho takřka 70 % východoněmeckých firem. Podobný problém dlouhodobě panuje i v Česku.
Právě nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a výměna zkušeností byla témata, o kterých v Praze počátkem června jednalo vedení Asociace kovoprůmyslu a elektrotechnického průmyslu Durynska VMET, v čele s generálním ředitelem Stephanem Fauthem, s partnerským Českým svazem zaměstnavatelů v energetice ČSZE. Hostitelem akce byl ředitel ČSZE Richard Vidlička.
Jednání se zúčastnil také Hartmut Koch, prezident Svazu hospodářství Durynska VWT, který zastřešuje zaměstnavatele a podnikatele v této spolkové zemi. „Existuje řada podpůrných opatření. Ale i kdyby každý žák odborné školy nastoupil do firmy, k pokrytí poptávky na pracovním trhu by to nestačilo. Jedna z cest je zapojit rychleji a ve větší míře do pracovního procesu migranty a získávat kvalifikované pracovníky z mimoevropských zemí. V Německu už některá opatření byla přijata, jenže vše postupuje příliš pomalu,“ říká Hartmut Koch.
Konec spalovacích motorů?
Durynsko, známé silným automobilovým průmyslem, řeší přechod výroby spalovacích motorů k e-mobilitě. Německý zákon na ochranu klimatu počítá totiž do roku 2030 se snížením skleníkových plynů minimálně o 55 % ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 předpokládá neutralitu.
„K dosažení vládních cílů by musely být každoročně nově registrovány tisíce elektromobilů. Do roku 2030 by tak v Německu muselo přibýt až 15 milionů těchto vozidel. Takže 70 % všech nově vyrobených aut by musely být elektromobily,“ upozorňuje specialista VMET pro energetiku a klimatickou politiku Johannes Bräun.
Podle něho současné změny mají nepříznivé dopady na spotřebitele a jeho kupní sílu. Elektroauta jsou v některých případech až dva krát dražší než auta se spalovacími motory. Tím se prodražuje individuální mobilita, což má negativní dopad na skupinu občanů s nižšími příjmy.
Ukončení výroby spalovacích motorů ovlivňuje také zaměstnanost, neboť na nově vzniklá pracovní místa nelze jednoduše tabulkově přesunout pracovníky z výroby aut se spalovacími motory. Velkým tématem je stabilita dodávek elektřiny, kdy je nutné dále budovat nové přenosové sítě a dobíjecí stanice.
Zákon o náležité podnikatelské péči v dodavatelských řetězcích
„Bohužel je to dodatečná byrokracie, pocházející z Bruselu, která nezřídka situaci v byznysu v Durynsku a dalších částech Spolkové republiky komplikuje,“ shodují se zástupci VMET. Příkladem je zákon o korporátní náležité péči v dodavatelských řetězcích, který v Německu vstoupil v platnost od 1. ledna 2023. Zákon upravuje odpovědnost firem za dodržování lidských práv v globálních dodavatelských řetězcích. Zatím se vztahuje na společnosti se sídlem v Německu, které mají nad 3000 zaměstnanců. Od roku 2024 se zákon dotkne společností s více než 1000 zaměstnanci. Podle aktuálního návrhu Bruselu by se však mohl týkat dokonce firem s více než 250 zaměstnanci.
Podle VMET přináší zákon pro podnikání nepříznivé konsekvence, hodnotový řetězec se rozšiřuje na celý dodavatelský segment. Podle průzkumu Institutu IWT z října 2021 se právní požadavky přenášejí z velkých společností na menší firmy v dodavatelském řetězci. „Zákonem bude dotčeno až pětapadesát procent firem s méně než tisícem zaměstnanců,” vyplývá z dat.
Tradičního setkání ČSZE s partnerskou VMET, jejíž součástí byla odborná diskuse, se za českou stranu jako řečníci zúčastnili ředitel Sekce strategie ČEPS Karel Vinkler, člen dozorčí rady PRE Marek Záruba a předseda Rady pro elektroenergetiku ČSZE Josef Fiřt.
