Publikováno: 20. 6. 2023

V červnovém čísle odborného časopisu Energetika, který vydává Český svaz zaměstnavatelů v energetice ČSZE, najdete článek šéfredaktorky Kateřiny Táborské, přibližující snahy ČSZE zlepšit legislativu v oblasti bezpečnosti práce tak, aby byla jasná, srozumitelná a aplikovatelná v praxi. Je to jeden z cílů jeho pracovní skupiny BOZP.

Návrhy na úpravy nařízení vlády, které by přinesly právní jistotu a umožnily firmám pracovat efektivně a bezpečně, však zatím nenacházejí příliš pochopení u státních orgánů. „Naším cílem není změkčit legislativu, aby při stavbách docházelo k úrazům. Cílem je odstranit zbytečné komplikace v oblastech, které nejsou rizikové, a nastavit jasná pravidla tam, kde rizika existují,“ vysvětluje Ing. Vojtěch Kalužík, vedoucí oddělení koordinace BOZP na stavbách společnosti ČEZ Distribuce, který vede v rámci ČSZE jednání se státními orgány. „Právo by mělo být napsáno tak, abychom ho byli schopni použít nikoliv na úrovni právníků, ale běžných pracovníků, kteří tuto činnost provádějí,“ dodává.

Pracovní skupina ČSZE se v tuto chvíli zaměřuje na tři hlavní oblasti práce na staveništích, které upravuje Nařízení vlády č. 591 z roku 2006. První z nich je otázka hloubení a kopání výkopů. Legislativa rozlišuje výkopy strojní a ruční, přičemž u ručních taxativně stanovuje hloubky, od nichž je nutné pažení výkopů. Nařízení dále hovoří o strojně hloubených výkopech, kde je uvedeno, že se do nich nesmí vstupovat, pokud jejich stěny nejsou zabezpečeny proti sesunutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou konstrukcí.

„Zákonodárci tady vypadl jeden detail, a sice hloubka strojně hloubeného výkopu. Všechny společnosti provádějící mělké výkopy nebo drážky to přivádí do právní nejistoty. Zákon by měl být jasný. Chceme proto jedinou drobnou úpravu – tedy stanovení stejných pravidel pro pažení ručně kopaných i strojně hloubených výkopů,“ vysvětluje Vojtěch Kalužík.

Svaz připomínkoval toto nařízení už před jeho vydáním, ale ani po mnoha letech vyjednávání se tuto změnu prosadit nepodařilo. „Z našeho pohledu jde o jasnou chybu legislativy, z pohledu Státního úřadu inspekce práce a Ministerstva práce a sociálních věcí je předpis vyhovující,“ krčí rameny Kalužík. Podle něj navíc z pohledu energetické praxe málokdy existují čistě strojní a čistě ruční výkopy. Státní dozor nemá podrobnou evidenci, v jakých hloubkách dochází k úrazům, a tak není jasné, zda přísnější legislativa pomohla zlepšit bezpečnost na stavbách. „Nejsme si vědomi, že bychom jako velké investorské firmy historicky zaznamenaly nějaké zásadní úrazy v mělkých hloubkách. Pokud se to stane, vždy je tam jiná příčina,“ dodává Kalužík, který má mnohaleté praktické zkušenosti z oblasti bezpečnosti práce.

Do center měst se nevejdeme

Druhé téma, o němž pracovní skupina se státními orgány vyjednává, se taktéž týká výkopových prací, a sice legislativou vyžadované šířky výkopů. Nařízení vlády č. 591/2006 požaduje šíři 80 cm v případě, že do výkopu budou vstupovat lidé. ČSZE upozorňuje na zbytečnou přísnost tohoto opatření, které nemá doložitelný dopad na bezpečnost práce. Problém mají především stavebníci v centrech velkých měst. S nutným pažením či svahováním se totiž dostávají na šířky přes jeden metr. „S ohledem na technologii pokládky energetických sítí v podstatě můžeme konstatovat, že do výkopu mohou vždy vstoupit lidé. Naším cílem je rozlišit, kdy tam opravdu budou pracovat, nikoliv jen vstupovat. Důvody jsou dva. Jednak je to technické hledisko, kdy zejména ve městech nebývá tolik prostoru, který můžeme výkopem zabrat. Druhé hledisko je ekonomické – zemina se musí vykopat, uložit, což ve městě nejde, takže je třeba ji odvézt, deponovat, zase přivézt. Při obrovských liniových stavbách v energetice to neúměrně zvyšuje náklady,“ říká Vojtěch Kalužík.

Interní statistiky jednotlivých členů ČSZE za posledních 20 let neevidují žádný vážný úraz zaměstnance nebo zhotovitele způsobený sesutím výkopu s hloubkou do jednoho metru. Zástupci svazu proto navrhují zvážit změnu předpisu a do hloubky jednoho metru ponechat rozhodnutí o šířce výkopu na zhotoviteli. „To by pomohlo vyřešit situace, kdy zejména při výkopových pracích v intravilánu není možno dodržet požadavky nařízení vlády z důvodu prostorového uspořádání sítí a dalších aspektů v místě výkopu,“ stojí ve stanovisku Pracovní skupiny BOZP. Ani v tomto bodě však zatím svaz nenašel pozitivní odezvu u úřadů. „Není prostor na změny,“ konstatují zástupci Státního úřadu inspekce práce a Ministerstva práce a sociálních věcí.

Přísnější než Brusel aneb svedeme to na EU

Třetí oblastí, kterou se snaží zástupci zaměstnavatelů změnit, je definice činnosti, při které je nutné zpracovávat plán BOZP. Česká legislativa jde totiž mnohem dále než legislativa evropská a prakticky vylučuje plné dodržování. Plán BOZP na staveništích směrnice Rady EU požaduje u staveb v blízkosti elektrického vedení vysokého napětí. Blízkost je například u vedení 35 kV ve vzdálenosti 1,38 metru. Naproti tomu česká úprava už hovoří o práci v ochranných pásmech energetických vedení, popř. zařízení technického vybavení, a týká se tak veškerých vedení včetně plynu či produktovodů a také vedení nízkého napětí. U zmiňovaného vedení 35 kV se tak stavebníci dostávají na hranici sedmi metrů od krajního vodiče, což představuje obrovský prostor. „Je třeba chápat, že ochranné pásmo neznamená automaticky nebezpečí od zařízení. Jeho funkce je jiná. Problematická je nejen obrovská šíře ochranného pásma, ale také zahrnutí zařízení nízkého napětí. To představuje desítky až stovky tisíc případů a dotýká se i malých investorů. Velké firmy si s problematikou plánů BOZP poradí, ale těžko to budou dodržovat ti malí nebo soukromí investoři,“ upozorňuje Vojtěch Kalužík.

Členové ČSZE absolvovali již celou řadu jednání, při kterých navrhovali změny, které reflektují zvyklosti v okolních zemích Evropské unie… Dotýkají se nejen jeho členů, ale stovek dalších firem, které provádějí stavby.

Celý článek byl publikován v červnovém vydání odborného dvouměsíčníku Energetika.