Publikováno 6. 6. 2023

Tradiční setkání Českého svazu zaměstnavatelů v energetice ČSZE s vedením partnerské Asociace kovoprůmyslu a elektrotechnického průmyslu Durynska se letos uskutečnilo v Praze za účasti prezidenta Svazu hospodářství Durynska VWT Hartmuta Kocha. Byla to jeho první zahraniční návštěva po jeho květnovém znovuzvolení do čela této vlivné organizace, zastřešující zájmy 37 asociací a devíti velkých společností. Členským subjektem VWT je Asociace kovodělného a elektrotechnického průmyslu v Durynsku VMET, dlouholetý partner ČSZE.

Pane prezidente, co na vás při návštěvě v Praze zapůsobilo nejvíce na základě osobních poznatků a při odborných debatách?


Odhlédneme-li od atraktivního prostředí hlavního města, získal jsem pocit dynamických změn, přičemž jedním z ukazatelů je čilý stavební ruch. Mohu situaci porovnat s Maďarskem a Polskem, velkými městy, kde změny nejsou tak patrné.

Opět se také potvrdilo, že němečtí a čeští podnikatelé řeší stejné problémy, zejména bezpečné zajištění energií a jejich cenovou dostupnost. Podniky a jejich výroba jsou na energiích závislé, nemohou si dovolit selhání, pro své odběratele musí být důvěryhodní.

Zastupuji v Durynsku nejen asociaci v oboru elektrotechniky, ale i další obory, víme tedy, co naše členy trápí. Rádi jsme proto získali představu, jaká opatření přijímají naši sousedé v Česku.

Co představuje pro vaši asociaci největší výzvy letošního roku?


Současná situace nepříznivě dopadá na automobilový průmysl spalovacích motorů, jejich výroba citelně poklesla. V Durynsku je to klíčové odvětví, vezměte si výrobu v Essenu. Zejména menší subdodavatelé již vyjadřují obavy z budoucnosti a přechodu na elektromobilitu.

Přetrvávajícím problémem jsou ceny energií a zabezpečení jejich dodávek, což má dopad na naši konkurenceschopnost.

Třetí výzvou je potřeba radikálního odbourání byrokracie, ulehčení tlaku na firmy, což jim odebírá čas a energii pro vlastní podnikání. Dusíme se v byrokracii a nutně potřebujeme konkrétní citelná cílená? opatření ke snížení zbytečných regulací, zejména v administrativě.

Zásadním problémem, což potvrzuje aktuální průzkum napříč Německem, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Zaměstnanci stárnou, odborníci odchází do penze, chybějící pracovníky se zatím nedaří plně nahradit. Situace se odráží nejen ve výrobě, ale i ve službách, například v gastronomii. Samozřejmě tím trpí produktivita práce a produkce celkově.

Složitější je také zajištění zdraví starších pracovníků a bezpečnost práce.

Nedostatek lidí vede k řetězové reakci…

Nedostatek kvalifikované pracovní síly je společný a dlouhodobý problém našich zemí. Jaká řešení vidíte?

Samozřejmě, že existuje celá řada podpůrných opatření. Firmy se například snaží přímo oslovovat a získávat absolventy škol. Ale i kdyby každý žák odborné školy nastoupil do firmy, k pokrytí poptávky na pracovním trhu by to nestačilo. Jedna z cest je zapojit rychleji a ve větší míře do pracovního procesu migranty a získávat kvalifikované pracovníky z mimoevropských zemí. V Německu už některá opatření byla přijata, jenže vše postupuje příliš pomalu.

Jaké výzvy přichází z Bruselu…


Bohužel je to dodatečná byrokracie, která nezřídka situaci v byznysu komplikuje. Přijímaná opatření často neberou v potaz zájmy podnikatelů. Příkladem je zákon o korporátní náležité péči v dodavatelských řetězcích, který v Německu vstoupil v platnost od 1. ledna. Zákon upravuje odpovědnost firem za dodržování lidských práv v globálních dodavatelských řetězcích. Zatím se vztahuje na společnosti se sídlem v Německu, které mají nad 3000 zaměstnanců. Od roku 2024 se zákon dotkne společností s více než 1000 zaměstnanci. Podle aktuálního návrhu Bruselu by se však mohl týkat dokonce firem s více než 250 zaměstnanci. To je pro podnikání neakceptovatelné.

Jak je tento zákon důležitý?

Pro podnikání přináší nepříznivé konsekvence. Komplikuje život nejen velkým společnostem, ale také menším subdodavatelům, kteří ponesou finanční odpovědnost. Existuje přitom řada nejasností, přechodných variant a otevřených otázek.

Co si byste si jako prezident VWT, nejdůležitějšího zástupce byznysu v Durynsku, přál?

Aby skončila válka na Ukrajině a ekonomická situace v Evropě se stabilizovala. Německo příliš spoléhalo na energie z Ruska, což se ukázalo jako krátkozraké. Také bych si přál, abychom společně dokázali , i přeshraniční spoluprací, řešit výzvy související s životním prostředím a dekarbonizací, a dokázali zvyšovat konkurenceschopnost Evropy.

Hartmut Koch je prezidentem asociace VWT od roku 2013, v květnu 2023 byl do této funkce znovuzvolený. Od roku 2004 je členem výkonném výboru VWT. V roce 1993 byl jedním ze zakladatelů Všeobecného sdružení zaměstnavatelů v Durynsku (AGVT), kterému od roku 2004 předsedá. Je výkonným ředitelem společnosti TIBOR pro vzdělávání, poradenství a mediaci.